Jdi na obsah Jdi na menu
 


DOMAŽLICE - adventní čas pod Chodským hradem

18. 12. 2010

DOMAŽLICE –

 

„Adventní čas pod Chodským hradem“

 

              Vznik královského města spadá do období rozmachu stavební a opevňovací aktivity českého krále Přemysla Otakara II. Nově vysazené Domažlice, opevněné hradbami se dvěma desítkami půlválcových věží, věžovými branami a mohutnými příkopy, se staly impozantní pevností. Stavbou augustiánského kláštera v 80. letech 13. stol. byla středověká podoba města v podstatě dokončena. Do té doby vznikly také všechny důležité světské i církevní stavby. Město se právem pyšní titulem městské památkové rezervace a hrad národní kulturní památkou.

             Historický střed města. Svým ulicovým náměstím se Domažlice výrazně odlišují od šachovnicového půdorysu většiny ostatních přemyslovských měst. Určité analogie tvoří nedaleká města Planá a Bor, která se v základním půdorysném dělení Domažlicím velice podobají. Velký počet analogií, ze kterých lokátor těžil, můžeme nalézt v půdorysech nedalekých bavorských měst. Jako působivý příklad je uváděn asi 60 km vzdálený Straubing.

             Vedle veřejných, obecních a církevních staveb obsahuje městská památková rezervace přes dvě stovky historických domů. Většina těchto domů zasahuje stářím svých sklepních a přízemních prostor do období středověku. Výrazněji lze rozpoznat teprve pozdně gotické a renesanční přestavby, které probíhaly na konci 15. a v průběhu 16. století. Z tohoto období pochází převážná většina slohových domovních podloubí, portálů i ostatních datovatelných kamenických článků, viditelných na fasádách i skrytých v nitru domů.

             Domažlická věž. Impozantní válcová věž vytváří od „nepaměti“ neodmyslitelnou dominantu domažlického náměstí i celého města. Většinou je považována za věž kostelní, vybudovanou jako součást raně gotického chrámu. Druhý kostel s válcovou věží bychom v Čechách marně hledali. Je zcela zřejmé, že zde byly obě stavby spojeny v jeden celek až později. Původně byla městská věž samostatná a dozorovala městskému opevnění. Větší nesnáze jsou při pokusu o datování věže, která nemá mezi městskými věžemi v Čechách a zřejmě i v přilehlém Bavorsku srovnatelné analogie. Nejstarší realistické vyobrazení věže přináší kresba města z r. 1592. Věž vystavená na mělkých základech je při výšce 56 m odchýlena od svislé osy o 70 cm. Vnější průměr dosahuje 8 m, síla zdí prvního patra se přibližuje 280 cm. Obsahuje 12 pater spojených jednoduchými dřevěnými schody a zvonici se zvony Zikmundem, Marií a Pavlem. Před vstupem na ochoz je umístěn malý zvonek „adventík“ z 15. století.

            Dolní brána. Nejpozoruhodnější a dosud dobře zachovalou stavbou městského opevnění je Dolní, dříve též Pražská brána. Vznikla souběžně s hradbami v 60. letech 13. stol. Její stavba je výsledkem jediné raně gotické fáze, která po staletí zůstala ušetřena výraznějších úprav. Teprve v r. 1905 přistoupilo město k rozsáhlejší opravě.

          Chodský hrad. Domažlický hrad, pevné sídlo královského purkrabí, zástavních držitelů města a místo starého chodského hradu, byl založen společně s městem v Chodský hrad šedesátých letech 13. stol. v jeho jihozápadním nároží. Obdélný půdorys se shodoval s nově navrženými parcelami městské zástavby. Jižní a západní stěnu objektu, posíleného válcovou věží, tvořila městská hradební zeď. Pohostinnost domažlického hradu využili nejednou čeští králové, především Jan Lucemburský a jeho syn Karel. Svoji prvotní funkci plnil jen do počátku 16. stol. V průběhu času zpustl, vyhořel a teprve v letech 1726-1728 byla na jeho zříceninách vystavěna čtyřkřídlá budova využívaná pro potřeby království a později i města. Dnes v ní sídlí Muzeum Chodska. Po požáru v r. 1995, kdy byla zničena střecha a od vody použité při hašení i interiéry, byl hrad znovu upraven do původní podoby.

             Augustiánský klášter. Klášter augustiánů eremitů s kostelem Nanebevzetí P. Marie byl založen r. 1287 králem Václavem II. Původně jen velice skromný objekt zaujal místo mezi hradbami v severozáp. nároží hrazeného města. Za husitských válek v r. 1421 zničili domažličtí husité klášter, kostel však zůstal uchován. Po celé 15. a 16. století zůstal klášter v rozvalinách. Augustiáni byli do města uvedeni znovu teprve v r. 1620 po obsazení Domažlic císařskou armádou, potom se výrazně podíleli na rekatolizaci obyvatel města. V průběhu dalších století byl klášter po několika požárech opakovaně obnovován, v r. 1671 byl barokně přestaven klášterní kostel. Patrové budovy kláštera seskupené kolem čtvercového dvora pochází ve svých stavebních konstrukcích ze 17. a poloviny 18. stol. Ze strohých interiérů budovy vyniká pouze refektář dokončený v r. 1752, který je vyzdoben freskami od malíře J. Luxe z téhož roku. V roce 1990 byl klášter navrácen pod správu řádu, avšak nadále v jeho prostorách působí domažlická základní umělecká škola. Značným nákladem opravený refektář slouží jako městská výstavní síň.

    Byl to již náš druhý výlet do sousedního okresního města. Výklad o historii města byl vykonán při procházce města. Dopoledne jsme speciálně navštívili modelovou železniční show Jaroslava Šimáčka v Máchově ulici na zahradě jeho rodinného domu, která byla velmi efektní, včetně výkladu majitele. Vstupné pro skupinu bylo 50 Kč na osobu. Poté jsme se přesunuli do městského muzea (ředitel Josef Nejdl). Tady je klasická stálá expozice, která byla letos doplněna o zrestaurovaný oltář z kaple sv. Jana Nepomuckého v Chotiměři. Nádherně opravená rokoková památka. Jelikož to bylo opraveno za peníze Plzeňského kraje, tak se v Plzni uvažuje o tom, že se oltář převeze do krajského muzea. Myslíme si, že by to byla škoda, když to patří Domažlicku. Veřejnosti je také přístupná hradní věž, z které je pěkný výhled na město. Vstupné je pro skupiny zlevněné na 20 Kč pro osobu. Oběd jsme měli v hotelu „Sokolský dům“ přímo na náměstí. Jednotné menu- polévka a vepřový řízek s bramborem bylo velmi chutné. Děkujeme a doporučujeme. Cena byla 100 Kč za jeden oběd. Po obědě byla prohlídka refektáře v augustiánském klášteře. Otevření a souhlas vyjádřila ředitelka ZUŠ Jiřina Holoubková. Velmi děkujeme. Ráno jsme jeli autobusem v 7.30 hod. za 42 Kč/osoba a nazpátek vlakem v 15.25 hod. za skupinové jízdné 31 Kč/osobu. Počasí bylo zimní, padal sníh a teplota i přes den kolem 0°C. Účastníků málo – 22 osob, nejméně v tomto roce. Ale kdo jel, nelitoval. Informace také použity z webu města.