Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zapomenuté sochy na budově spořitelny

11. 11. 2011

 

                                    Zapomenuté sochy

 

 

 

Jak si již mlžně někteří z nás pamatujeme, byly na náměstí na ochozu budovy dnešní Komerční banky čtyři alegorické postavy. Tato nová funkcionalistická budova byla postavena na místě zbouraného rohového domu čp. 166/I. a sousedního čp. 167/I. v letech 1935 až 1936 dle projektu pražských architektů Jindřicha Freiwalda a Jaroslava Böhma. Stavbu prováděly stavební firmy Vojtěcha Brady a Emanuela Čápa a náklady byly vyčísleny na tři a půl miliónů korun. Samozřejmě, že se na vnitřním vybavení z větší části podílely klatovské firmy zdejších řemeslníků a živnostníků. Investorem a zadavatelem stavby byla Spořitelna města Klatov, která své nové sídlo slavnostně otevřela 29. prosince 1936. Služby pro veřejnost začaly 22. února následujícího roku 1937. Prostory staré pobočky, včetně celé budovy, bezplatně převedla a darovala Městskému muzeu města Klatov. V nové budově (v prvním patře), zachovala provoz oblíbené kavárny „Slávie“ (dříve v přízemí) nového nájemce Jana Golla, a také svůj spořitelní dům nechala vyzdobit sochami.

 

 

 

Na tuto zakázku byla vypsána veřejná soutěž s výsledkem, že na prvním místě se umístil akademický sochař Josef Matějů z Kosmonos (1891 – 1967), který nabídnul cenu 51 500 Kč. Druhý byl profesor Pešan z Prahy s cenou 82 000 Kč a třetí byl místní sochař Vilém Glos, který nabídnul sochy v ceně 82 960 Kč. V tomto případě upozorňuji, že se jednalo o sochy kamenné (z hořického pískovce). Jak vyhodnocení dopadlo je patrno z přiloženého zápisu z porady vedení spořitelny.

 

 

 

Sochy- plastiky byly keramické, zhotoveny v Horní Bříze, vysoké 2,8 m a těžké přibližně 500 kg. Na ochoz nové spořitelny byly osazeny ve středu 5. května 1937. Jelikož plastiky byly alegorické (jinotajné), musely splňovat poslání spořitelního ústavu, takže výběr byl trochu komplikovaný. Konečný výběr a usazení směrem od rohu k jihu byl ve složení: Průmysl, Zemědělství, Obchod a Spořivost. Tak se alegorické postavy nazývaly. Bohužel povětrnostní vlivy, které narušily „spoje“ fragmentů a také tehdejší „nechuť“ něco takového opravovat, zapříčinilo špatný technický stav plastik. Jelikož se údajně stalo, že některé části rukou spadly na chodník, tak bylo z důvodu bezpečnosti občanů rozhodnuto o jejich odstranění. Zdali se dochovaly nějaké zbytky těchto postav či nikoliv, nedokáže již dnes nikdo říci. Protože by se však jistě v dnešní době někde v depozitáři objevily, a nebylo tak dodnes učiněno, máme za to, že tyto sochy- plastiky jsou nenávratně celkově zničeny. Také doba odstranění není doposavad upřesněna. Dle jistých informací to bylo v roce nějaké větší slávy na náměstí. Jelikož v roce 1960 město Klatovy slavilo 700 let výročí založení a také byla s velkou pompou na radnici instalována pamětní bronzová deska na osvobození Československa, zdálo by se, že odstranění bylo v roce 1960. Nedávno se však objevila fotografie datovaná rokem 1964, kde jsou sochy vidět. (Album Jiřího Pejšy – zdroj sbírkový fond klatovského muzea). V tomto druhém případě můžeme uvažovat o roku 1965, kdy se slavilo 20. výročí osvobození. Dle fotodokumentace ze srpna 1968 již sochy na tehdejší státní bance nebyly.

 

 

 

Ještě, že máme staré fotografie, které dokazují, že náměstí bylo tenkrát o něco bohatší. Nestálo by o uvažování, aby byla pro potěchu nás místních patriotů i turistů bankovní budova opět něčím zkrášlena? Prázdný ochoz je tam dosud.