Tři postřehy z Klatov
Ve zkratce uvádím tři postřehy, které propojují dávnou historii s naší současností. Jsou to také postřehy o vnímání okolí a prostředí kolem nás.
Za prvé. V bývalém dominikánském klášteře byla nedávno celostátní konference starostů z celé republiky a na hlavní chodbě si četli stručnou historii tohoto, před dvěma lety záslužně obnoveného, objektu. Na desce, zmiňující významné osobnosti, které studovali na zdejším starém gymnáziu, je napsán i František Křižík. Toto je chyba, neboť tento náš velikán pocházející z Plánice, v Klatovech chodil jen na hlavní německou školu.
Za druhé. V těchto dnech dostala naše klatovská vojenská posádka čestný název útvaru od prezidenta republiky. To je v pořádku. Jako správní patrioti však také víme, že zdejší kasárna se jmenují „Kasárna klatovských dragounů“. Tento staronový název se v roce 1992 zvěčnil na bronzovou pamětní desku, která byla instalována z našeho pohledu napravo u hlavní brány. Před několika lety zde probíhala rekonstrukce objektu a deska byla sundána. Bohužel se asi ztratila, neboť do dnešních dní se na své místo nevrátila.
Za třetí. Po skoro roční pauze se konečně přistoupilo k restaurování interiéru jedné z nejvýznamnějších klatovských památek, barokní lékárny „U Bílého jednorožce“. Velmi chvályhodný čin. Co je však nepochopitelné, že v projektu se nepočítá s obnovou původního vršku portálu s hlavou jednorožce. Pro turisty by to byla jistě velká potěcha pro duši i oči a hlavně by se nemuseli, stojící opodál, ptáti: „Kdeže máte tu vaší slavnou lékárnu?“
