Reakce na článek v Klatovanu
Vážená redakce
Se zájmem jsem přivítal nové periodikum „Klatovan“ o Klatovech a Klatovsku, přesto mě „zarazila“ strana 11, kde se píše o historii založení města Klatov autora článku Milana Baiera. Je chvályhodné psát o historii, ale je nutné psát pravdivě a ověřeně. Během týdne se na mojí osobu obrátilo několik desítek obyvatel města, abych opravil zjištěné chyby. Tato moje reakce je tudíž pomocná ruka panu Baierovi a ostatním čtenářům „Klatovanu“, aby si opravili článek, kteří si mnozí z nich vystřihli.
Takže uvádím vždy původní text a v závorce správné znění.
1) „Město nebylo založeno na zelené louce, ale poblíže již existujících sídel.“
(Město jako takové bylo založeno na tzv. „zelené louce“ na severním svahu jižně vzdáleného vršku a to přibližně 400m od původní slovanské trhové vsi Klatov /Klátov/ či Klatova, na úpatí „hřbitovního“ kopce.)
2) „Pro doklad o vzniku města Klatovy nám rovněž mohou posloužit údaje o souběžném založení měst v česko-bavorském příhraničí Sušice, Domažlice, Tachov, Loket, Most, Znojmo, Brno.“
(Co se týče pohraničí, tak Loket a Most patří do česko saského příhraničí a Znojmo do moravsko rakouského příhraničí. Brno je historické centrum jižní Moravy.)
3) „Ani u nich není uveden přesný datum vzniku, lze však předpokládat jejich založení ve druhé polovině 13. století.“
(Sušice - 1273, Domažlice, Tachov - 1260-65, Loket - 1337, Most - 1255-57, Znojmo - 1226, Brno - 1220-30.)
4) „...východočeský Turnov.“
(Turnov geograficky leží v severních Čechách, politicky patří do Libereckého kraje.)
5) „...po požáru roku 1237, kdy vyhořela původní, snad dřevěná zástavba.“
(Tento požár byl roku 1287 /listina je z r. 1288/ a zástavba města nebyla- snad, ale určitě dřevěná.)
6) „...s příchodem obyvatel z území dnešní Belgie.“
(Příchod nových osadníků do města byl z Bavorska, Švábska a Franků.)
7) „...není pravděpodobné, že by se panovníkovi dostávalo času na zakládání mnoha měst.“
(Je velmi pravděpodobné, že když Přemysl II. Otakar dlouhodobě pobýval mimo území Čech /a přesto na území Českého království/, věnoval se pečlivě vnitrostátní politice, ke které patřilo zakládání nových měst, jakožto opěrných bodů královské moci. Přímé královo nařízení vykonával lokátor.)
8) „...sklepení tesané ve skále, jež zasahuje před hradby u domu č. 1 a navazuje na sklepení pod sousedním domem 219 ve Vídeňské ulici.“
( sklepení domu čp. 1/I. nezasahuje před hradby. Sousední dům je čp. 201/I. starosty Aloise Maška. Žádný dům s číslem 219 ve městě ve Vídeňské ulici neexistuje.)
9) „Dům 219 byl vystavěn nad sklepením na místě bývalého městského příkopu stavitelem Menšíkem, stejně jako protější dům, zvaný podle bývalé Lékárny U Matky Boží.“
Jak jsem již napsal dům č.p. 219 neexistuje. Z tohoto popisu je zřejmé, že se jedná o rohový dům čp. 197/I., který stavěl stavitel Jiří Peterlák. Uváděný stavitel Menšík se správně jmenoval Eduard Menčík a stavěl domy s dnešními čp. 6/IV. a 9/IV.)
Toto jsou základní historické chyby. Ostatní menší nepřesnosti a nesrovnalosti, pokud je článek určený pro laickou veřejnost, lze tolerovat.
Iwan Rubáš, Klatovy, říjen 2010
