Kamenný křížek za Němčicemi
Kamenný křížek za Němčicemi
aneb drobné sakrální památky v české krajině
Drobné sakrální památky, tedy Boží muka, kapličky a kříže jsou neodmyslitelnými prvky v české krajině. Jejich předchůdce je nutno hledat již v předkřesťanské, tedy pohanské době, kdy tehdy prý už byla krajina poseta zvýrazňujícími prvky. Každá taková drobná stavba v krajině zdůraznila význam místa na němž byla postavena a stala se hmotnou upomínkou na určitou významné příběhy, pověsti, vyléčení z nemoci či uskutečnění smíření, události jež neměly upadnout v zapomnění. Ať už to byla událost nešťastná nebo naopak šťastná, u zrodu mnohých staveb stál také zbožný slib jako výraz díků a vděčnosti za pomoc Boží. A také třeba v trestním právu jako doklad o urovnání určitého sporu v podobě smírčího kříže. Neodmyslitelnou součástí drobné sakrální architektury se stávala symbolika odkazující na utrpení Krista na kříži, případně význam na některé svaté. Později se pak na kultovně náboženskou navazovala i funkce orientační. Stavby ve volné krajině již z dálky signalizovaly průběh cesty a hlavně rozcestí, u kterých se většinou nacházely. Pro mnoho pěších, jezdců a vozatajů byl terén neznámý. Od počátků mapování byl těmto stavbám dáván velký význam a začaly se jako orientační body ve volné krajině zanášet zejména do vojenských map. V nedávné době hodně těchto staveb z krajiny zmizelo, mnoho zchátralo a s nimi se většinou z lidského povědomí ztratil i jejich dříve samozřejmý význam, funkce a také vztah lidí k nim, což bylo patrné z jejich bědného stavu. Také v kontextu plošného rozorávání polí, typického pro zacházení s českou krajinou v minulém století, se památky které přitom nebyly zničeny se tak staly nepřístupnými uprostřed polí.
Nejstarší z drobné sakrální architektury jsou pravděpodobně kříže, objevují se nejspíše okolo 9. století, kdy Karel Veliký vydává nařízení stavět tyto objekty u cest. Na Moravě se nejspíše objevily asi už v souvislosti s příchodem Cyrila a Metoděje. Také se uvádí, že symboliku kříže k nám přinášeli Irští misionáři ještě před soluňskými věrozvěsty v 7. století. Původní kříže byly dřevěné a až okolo 13. století se objevují kamenné objekty. V novověku přicházejí železné kované kříže a od 18. století litinové na podstavci s korpusem Krista. Ty většinou vyúsťují v oválnou či obdélníkovou cedulku s oslavným nápisem.
Kamenný kříž při historické cestě z Němčic přes bývalé Svatováclavské lázně k Žinkovům byl také jistě postaven z nějakých výše uvedených důvodů. Kdyby mohl, vyprávěl by nám jak kolem něho často chodili naši předci při namáhavé práci na okolních polích a loukách, nebo tu s kravičkami vozili těžce vydobytou úrodu pro skromnou obživu svých rodin. Jistě se u křížku zastavovali k modlitbě nebo aspoň za chůze poklekli a pokřižováním se tu pozdravili, často u něho odpočívali a prosili za zdraví a štěstí své i svých rodin i za dobrou úrodu. Je známo, že za německé okupace tudy po nocích tajně a se strachem chodili do nedalekého mlýna k neohroženému panu otci Flosmanovi s pytlíčky obilí, které jim s velikým rizikem načerno měnil za čerstvě semletou mouku. Na všechny tyto naše předky s úctou vzpomínejme a za jejich duše se pomodleme.
Vokálová: Drobné sakrální památky, jejich obnova a funkce bakalářská práce 2008
Admin: Drobné sakrální a funebrální památky a jejich rehabilitace seminář 2011
